OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Železný muž Petr Vabroušek potřinácté v řadě dokončil slavného havajského ironmana. Kvůli zranění ramene a zad ale do závodu startoval s velkou dávkou ibuprofenu v těle. I přesto porci 226 kilometrů v náročných podmínkách dokončil a v elitní světové konkurenci nakonec doběhl na 34. místě. Po závodě se vrátil domů, kde bude rehabilitovat a připravovat se na ironmana na Floridě, který ho čeká za čtyři týdny.

Petře, jaké jsou vaše dojmy z dobře zvládnutého závodu?
Obrovská úleva. Tréninkový výpadek před závodem byl velký a na sto procent v pořádku jsem ještě nebyl. Dopadlo to lépe, než jsem čekal. Byl jsem vnitřně připraven i na dokončení závodu až za tmy.

Jste spokojený s výsledkem?
S výsledkem jsem celkem spokojený, ale s výkonem samozřejmě ne.

Slavil jste nějak další úspěšný ironmanský zářez?
Ne. Dokončené závody nijak zvlášť neslavím. Spíš se v cíli vždy společně těším ze zážitků mých spolubojovníků od nás. Na těchto distancích už mám 120 zářezů. To bych se uslavil. (smích)

18 dnů před závodem vás srazilo auto a trápilo vás rameno i záda. Ovlivnila tato zranění váš výkon?
Do závodu jsem na radu lékaře nastoupil s velkou dávkou ibuprofenu, a tak to nebolelo tolik, jako při předzávodním vracení se k tréninku. Omezovalo mne to ale zhruba jen v prvních 15 minutách každé disciplíny, než si tělo na nový pohyb zvyklo. Největší problém nastal v prvním depu, které jsem kvůli zádům nebyl schopen absolvovat tak rychle, jako zbytek skupiny, ve které jsem doplaval. Ztratil jsem tak hned kontakt a zůstal na celou cyklistiku osamocen.

Co podmínky? Překvapilo vás něco? Bylo to krutější než obvykle?
Z těch 14 Ironmanů, které jsem tady jel, patřily letošní podmínky k těm nejnáročnějším. Setrvalý silný vítr a úplné jasno. Časy byly obecně o něco pomalejší, než obvykle. Lehké to tady ale není nikdy.

Jak se pro vás závod vyvíjel?
Začátek plavání trošku pomalejší, musel jsem zapracovat rameno a záda. Později se to skvěle rozplavalo a zhruba na 1500m jsem dostihl skupinu soupeřů, ve které jsem už doplaval až do cíle. Po opuštění vody jsem byl hodně ztuhlý a než jsem se dostal z plavecké kombinézy a probelhal se depem, byla skupina pryč. Na kole mi opět asi 10km trvalo, než jsem se mohl rozjet naplno a v tu chvíli už byla ztráta na onu skupinu dost velká. Zbytek závodu jsem tak absolvoval osamocen a postupně se zvolna posouval z 48. příčky po plavání na 34. v cíli.

Jaký je váš nejbližší program? Trénink, nebo spíš rehabilitace a snaha vyléčit zranění?
Po příletu domů nastupuji na rehabilitaci ve Zlíně. Před závodem na ni nebyl čas, snažil jsem se co nejdřív začít jezdit na kole, plavat a běhat. Pokud se budu cítit v pátek dobře, zkusím dohnat běžecké tempové tréninkové manko na maratonu ve Stromovce. Jinak se zhruba po týdnu zvolna vrátím do systematického tréninku tak, abych byl na Floridě zase ve stoprocentní formě.

Přidat komentář

dvě na druhou

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.