OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

0 Kč

Kamionové závodění má v Mostě letitou tradici

Od roku 1985 se jezdí Evropský pohár kamionů a v roce 2006 došlo pak ke sloučení závodů do jedné divize. V článku se spolu s Vláďou Rožánkem podíváme na české jezdce, kteří se poprvé podívali do poháru v roce 1987, a to hned s dvojicí Liazů. 

FIA European Racing Championship začala psát svou historii v roce 1985, když závody nabroušených náklaďáků jezdily tři třídy čmoudících obrů. Jejich první šampióni se tak stali Britové Chapman, Walker a Francouz Baratt. Na začátku závodění tak byly běžně k vidění značky Ford Cargo, Leyland či Renault. Z let 1985-1993, kdy se jezdilo pod patronací šampionátu FIA si připomeňme ještě poněkud zapomenutá jména té doby, a to Švéda Curta Göranssona, jeho krajana Slima Borguda, Brita Steve Parrishe nebo průkopníky závodní značky Sisu Jokki Kalia a Harri Luostarinena, či Němce Gerda Körbera, snad nejdéle jezdícího pilota trucků.

Češi se do poháru silných ořů vydali v roce 1987. Značka Liaz byla tehdy u nás velmi známou a hojně používanou technikou. Jablonecká značka si již ze začátku budovala respekt v nižších třídách, který se projevil hned v následujícím roce 1988, když Frankie Vojtíšek skončil šestý a Jiří Moskal na sedmém místě.


Připomeňte si minulé ročníky mosteckého závodu ve fotografiích:


Moskal s Vojtíškem a Záleským si ještě zajeli při Dakaru pro druhé místo. Jejich snažení pak pokračovalo a Frankie Vojtíšek si dojel pro stříbrný věnec hned ve dvou ročnících – 1989-1990. Jiří Moskal ukončil svou truckerskou pouť sedmým místem sezóny 1989. Frankie Vojtíšek v úspěších pokračoval a značce Liaz vyjel třetí místo ve třídě B roku 1993. Svým šestým místem zaujal české diváky a nadšence Karel Patočka a opět pod značkou Liazu v roce 1992. V té samé sezóně skončil na deváté příčce také autokrosař Bohumil Křesťan. Tato sezóna se stala velmi obsazovanou českými jezdci a úspěchy ostatních doplnil ještě desátým místem Stanislav Matějovský. Sezóna 1993 znamenala poslední ročník jak pro rozdělení na tři třídy, ale také prozatímní konec Championship, když od sezóny 1994 jezdila evropská elita jen Evropský pohár, neboli jak chcete Cup.

Evropskými šampióny 1993 se tak stali Gerard Cuynet, Harri Luostarinen a Steve Parrish.

Ročník 1994 rozdělil truckerský cup na třídy Race Truck a Super Race Truck. První znamenala spíše sériové vozy, kdežto Super Race Trucky byly plnokrevné závodní stroje využívající více drahé elektroniky a lepšího materiálového potenciálu, tedy i úpravy podvozků a karoserií.

Frankie Vojtíškovi se začalo opět dařit v letech 1996-1999, kdy nasbíral s Liazem 300 tři čtvrtá a jedno bronzové umístění, přičemž v letech 1998 a 1999 jezdil již s novým truckem Škoda Xena a v Mostě pravidelně zvedal diváky ze sedadel.

Další českou účastí vzpomeneme na bývalého poslance Petra Čermáka, který nasbíral Liazu 42 resp. 22 bodů v sezónách 1994 a 1995. Jednu sezónu pak zazávodil pod značkou Sisu i Jaromír Malý a skončil na devátém místě. Ve třídě Race Truck pokračoval ve sbírání úspěchů i Stanislav Matějovský, jeho čtvrté, páté a osmé místo patřilo opět značce Liaz. V sezóně 1999 pak vyměnil svůj Liaz za MAN, ale mnoho závodů s ním neabsolvoval. V roce 2000 pak vyrazil s další českou značkou Tatra a největším úspěchem pro něj byl rok 2001, kdy zvítězil v poněkud méně obsazené třídě Super Race B. Jedna česká žena se svezla několik závodů sezóny 2000, byla to Lenka Vlachová se Sisu, ale v průběhu sezóny ji nahradil poněkud lepší Brit Chris Tucker.

Dvouletou zkušenost se závody tahačů posbíral i zpěvák Daniel Landa a skončil šestý a pátý se značkou Sisu. Jedno velké jméno jsem zatím v souhrnu českých jezdců vynechal. Bylo to jméno Martin Koloc. První závody absolvoval se značkou Sisu v roce 1993 a hned v té následující přinesl českým barvám velmi krásné druhé místo a v letech 1995-96 dokonce zvítězil v Evropském poháru kamionů kategorie Race Truck! Následovala druhá příčka se značkou Praga a třetí se Sisu roku 1998. Poslední sezóna neskončila moc šťastně a po diskvalifikaci svého trucku Sisu závodní svět jako jezdec opustil, nedávno se po štaci v Dubaji vrátil a chce pomoci Buggyru vrátit zpět na slunce.

Rok 1998 znamenal pro naše závodníky další důležitý milník, na scénu totiž vstupuje velmi úspěšný český závodník David Vršecký se značkou Sisu a sezónu dokončí na třináctém místě. Jeho další pouť po evropských kolbištích provází již značka Buggyra, tedy úspěšná závodní technika z Roudnice. Velkých úspěchů dosahuje v letech 2003-2005, když dojíždí dvakrát třetí a jednou čtvrtý. Rok 2003 také znamená vstup Adama Lacka se značkou Tatra a páté místo v Super Race Truck, přičemž ale rok později jezdil Race Truck s MANem a získal bronzovou medaili. Jeho seznámení s Buggyrou Freightlinerem skončilo dalším rokem na čtrnácté příčce.

Sezóna 2006 si zasluhuje další pozornost, protože od této sezóny se opět jezdí FIA Truck Racing Championship, tedy mistrovství Evropy tahačů. Rokem 2005 pak končí éra Super Race Truck a jejím posledním vítězem se stává Ralf Druckenmüller s VW Titan v silně omezené sestavě.

Štěstí se vrací českým jezdcům a David Vršecký ovládá sezóny 2008 a 2009. Stává se tak nejen dvojnásobným mistrem Evropy v závodech tahačů, ale také jedním z nejúspěšnějších českých jezdců historie tohoto sportu. Jeho kariéra v projektu Buggyra však stále pokračuje a může to být právě on, kdo si může své úspěchy vylepšit. Své úspěchy podtrhl i dvěma zlaty z čínského šampionátu, přičemž v roce 2017 zaznamenal účast i ve FIA ETRC. Vršeckého kolegou se na několik závodů stal také Michal Matějovský, ovšem bez výraznějších úspěchů.

Adam Lacko po osmém místě v roce 2006 na MANu jezdil znovu až v roce 2010. S jeho vozem pak několik závodů absolvoval i Michal Dolák, a to roku 2007. Následovali velmi úspěšná léta s truckem Renault MKR a jeho snažení znamenalo tři bronzové medaile do sbírky největších úspěchů. Ovšem v letech 2015-2016 skončil dvakrát druhý mezi evropskými truckery a šampionem se stal roku 2017. Jeho největší úspěchy ještě potvrdil druhým místem v roce 2018 a zvítězit by chtěl i letos, jak jinak. 2016 doplnil enklávu českých jezdců Jiří Forman desátým místem v Evropě.

Znovu se ještě na konec vrátíme k nejdéle jezdícímu českému jezdci Frankie Vojtíškovi. Ten si sezóny 2000 mnoho neužil, když byl diskvalifikován za použití motoru Detroit Diesel do trucku Renault – neodpovídající sériové výrobě. Největším úspěchem bylo v roce 2005 sedmé místo s Renaultem, a se stejnou značkou také osmé místo z 2008. Sezóny 2010 a 2011 vynechal a 2012 usedl do stáje OXXO Frankie Racing a s MANem skončil osmnáctý. U německé značky zůstal dodnes, ale závody FIA ETRC nejezdí pravidelně.

Přijďte i Vy fandit českým barvám na FIA ETRC Most, Lacko nebo Vojtíšek to jistě ocení.

Vláďa Rožánek (VDR)

Foto: V. Sýkora

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.